Cholesterol celkový v séru
Cholesterol (S; látková konc. [mmol/l] Spektrofotometrie)


Synonyma: CHOL v séru Zkratka: S_CHOL
Lokální kód: 51 Kód NČLP: 01349
Kód VZP rutina: 81471 Kód VZP statim:

Princip stanovení: Spektrofotometrie - enzymové stanovení
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Sklo nebo plast bez úpravy
Odebírané množství: 3 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do 5 hodin od doručení materiálu
Dostupnost statim: Denně Odezva: Do 2 hodin od doručení materiálu
Poznámka k dostupnosti a odezvě:

Pokyny k preanalytické úpravě vzorků: Nejsou zvláštní požadavky k preanalytické fázi.
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Pokyny k odběru vzorku: Je nutné zabránit nadměrnému utažení manžety (3 minutová komprese cévy zvyšuje výsledky až o 10%). Odběr nalačno, vhodná doba lačnění je 12 hodin.

Stabilita vzorku (dle výrobce):
Stabilita při 20-25°C: 7 Den
Stabilita při 4-8°C: 7 Den
Stabilita při -20°C: 12 Týden
Stabilita při -70°C:
Poznámka ke stabilitě: Údaje platné pro odseparované sérum.


Referenční rozmezí:
Věk od Věk do DRM HRM Jedn. Další údaje
0D 99R+ 3,4 5,2 mmol/l L


Doplňující klinické informace:

Autorské poznámky:

Další informace:

Abstrakt

Cholesterol v séru je stavební jednotkou bunečních membrán, je součástí lipoproteinů krevní plazmy, prekurzorem steroidních hormonů a žlučových kyselin. Syntéza probíhá v játrech a periferních tkáních. Z potravy  je resorbován v střevě. Transport cholesterolu z extrahepatálních zdrojů do jater spolu s triacylglyceroly a fosfolipidy je realizován ve formě lipoproteinů. V plazmě je asi 25-40 % cholesterolu ve formě volné, a asi 60-75 % ve formě  vázané – estery cholesterolu. V běžné praxi je v séru nebo plazmě stanovován cholesterol celkový – volná a esterifikována forma současně. Většina cholesterolu v séru (plazmě) je transportována ve formě LDL, méně pak ve formě HDL a VLDL lipoproteinů. Velmi malá část cholesterolu je transportovaná v chylomikrech. Hlavní indikaci k vyšetření cholesterolu v séru je stanovení kardiovaskulárního rizika  a monitorování léčby hypolipidemikami.

 

Fyziologická variabilitaOSN-E

Intraindividuální variabilita 6 %, Interindividuální variabilita 14,9 % http://www.westgard.com/biodatabase1.htm

 

Role v metabolismu

V krevní plazmě je cholesterol transportován jako součást lipoproteinů. 25 – 40 % cholesterolu v krevní plazmě je volný, neesterifikovaný cholesterol, 60-75 % je cholesterol esterifikovaný nenasycenými mastnými kyselinami. Esterifikovaný cholesterol je transportní a zásobní formou cholesterolu. V běžné praxi, v rutinní kliniko-biochemické diagnostice se tyto dvě formy cholesterolu nerozlišují, stanovujeme celkový cholesterol.  

Cholesterol je základní strukturální součástí membrán všech buněk, výchozí látkou pro syntézu steroidních hormonů a žlučových kyselin. Vylučování žluče je jedinou cestou eliminace cholesterolu z organismu (v nezměněné podobě a formou žlučových kyselin). 

Cholesterol hraje klíčovou roli v mnoha procesech probíhajících v lidském organismu, ale nejvíce znám je jeho vztah k ateroskleróze a kardiovaskulárním onemocněním.

 

Cholesterol je třeba k výstavbě všech buněčných membrán, určuje vlastnosti membrán, jejich viskozitu (vyšší podíl cholesterolu snižuje viskozitu), udržuje viskozitu stabilní při změnách tělesné teploty. Některé výzkumy naznačují, že cholesterol se může chovat jako antioxidant. Důležitá je jeho účast při syntéze žluče – kyseliny cholové a chenodesoxycholové (má roli v metabolismu tuků a resorpci v tucích rozpustných vitamínů – A, D, E, K). Cholesterol je hlavním prekurzorem při syntéze vitamínu D, steroidních hormonů včetně kortizolu a aldosteronu, pohlavních hormonů – progesteronu, estrogenu, testosteronu. Sehrává také důležitou úlohu při správné funkci mozkových synapsů, pro imunitní systém a také pro ochranu před nádorovými onemocněními.

Cholesterol je hojně zastoupen v lipoproteinech krevní plazmy, nebyla bez něho možná rezorbce, transport a utilizace triacylglycerolů a v tucích rozpustných vitamínů.

 

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Koncentrace cholesterolu v séru je výsledkem vzájemné interakce mezi syntézou cholesterolu, resorpcí cholesterolu v střevě, jeho vylučováním (v střevě) a aktivitou intravaskulárního metabolismu.

Syntéza cholesterolu v játrech ale také v extrahepatálních tkáních podléhá přísné regulaci - zpětnou vazbou a hormonálně (regulace syntézy cholesterolu). Velkou mírou se tedy na koncentraci cholesterolu podílí intravaskulární metabolismus lipoproteinů.

 

Změny koncentrace cholesterolu jsou z pohledu kardiovaskulárního rizika hodnoceny vždy v kontextu s koncentrací HDL cholesterolu, TAG a LDL cholesterolu (stačí výpočet).

Primární dyslipoproteinémie jsou nozologické jednotky, kde porucha metabolismu lipoproteinů je důsledkem nesprávné funkce některého z článku intravaskulárního metabolismu lipoproteinů. Často jsou familiárně vázané a podmíněny geneticky (monogenové, polygenové). Sekundární dyslipoproteinémie jsou důsledkem jiného onemocnění (diabetes mellitus, nefrotický syndrom, hypothyreóza…atd.).

 

Zvýšena koncentrace v séru

Zvýšená koncentrace cholesterolu v séru (plazmě) je výsledkem primární, nebo sekundární poruchy v metabolismu lipoproteínů. Z klinického hlediska je významná pro akceleraci tvorby aterolsklerotických plátu intravaskulárně a zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací.

Koncentrace celkového cholesterolu nad 95 %, při nízke koncentraci TAG a nižší koncentraci HDL cholesterolu mohou být fenotypickým projevem hypercholesterolémie familiární, nebo familiárního defektu ApoB (FDB). Koncentrace celkového cholesterolu podle věku signifikantní pro FH, nebo FDB jsou nad 7,2 mmol/l u mužů a nad 6,3 mmol/l u žen.(http://www.athero.cz/medped/percentil.php)

Zvýšená koncentrace cholesterolu v séru (plazmě) je také součásti fenotypického projevu méně frekventních monogénových dyslipoproteinémií a nebo frekventnějších polygénních dyslipoproteinémií (geneticky podmíněné dyslipoproteinémie).

Sekundárně je zvýšená koncentrace cholesterolu evidována u mnoha metabolických onemocnění (dyslipoproteinémie sekundární)

 

Fyziologicky se koncentrace cholesterolu zvyšují během gravidity.

Koncentraci celkového cholesterolu v séru (plazmě) ve vztahu ke kardiovaskulárnímu riziku je  nutno posuzovat vždy v kontextu lipidového profilu (HDL cholesterol, LDL cholesterol, TAG).

 

 

Snížená koncentrace v séru

Nízké koncentrace cholesterolu v séru (plazmě) mohou být důsledkem malnutrice, malabsorbce, hypertyreózy, chronického jaterního onemocnění, maligního onemocnění (hematologické maligní onemocnění, karcinom tlustého střeva) nebo důsledkem geneticky podmíněné dyslipoproteinémie (A- betalipoproteinemie, Hypo-beta lipoproteinemie, polymorfismus Apo E 2/2 apod.) či jiného vrozeného onemocnění (Syndrom Smithův-Lemliho-Opitzův). Může to být také následek nepřiměřené léčby hypolipidemiky.

 

Otázkou je, jakou koncentraci cholesterolu lze považovat za nízkou. Podle studie NORIP je 2,5 percentil koncentrace cholesterolu v skupině  dospělých referenčních jedinců (jedinci s definovaným stavem zdraví) 2,9 mmol/l.

 

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Klinicky se manifestují především  následky vysoké koncentrace cholesterolu onemocněním cévní stěny – aterosklerózou. 

Ateroskleróza je definována jako různorodá kombinace změn arteriální intimy, která vyúsťuje v místní akumulaci lipidů, dalších komponent krve a fibrózní tkáně, provázená současně změnami v medii cévní stěny. Tyto změny jsou výsledkem interakce metabolických i strukturálních vlastností cévní stěny, krevními komponenty a hemodynamickými silami (definice skupiny autorů z roku1969).

I když patogeneze aterosklerózy je komplexní (podmíněná mnoha faktory), má přebytek cholesterolu transportován v lipoproteinu LDL v tomto procesu klíčovou roli. Je vychytáván makrofágy v cévní stěně, kde dochází ke hromadění cholesterolu a proměně makrofágu na pěnovou buňku. Vznikají tukové proužky a postupně aterosklerotické pláty. Ateroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny, které probíhá chronicky a vede k různému stupni obturace cévního lumen. Hromadění cholesterolu v aterosklerotickém plátu vede ke ztenčování fibrózního kryti a zvětšováni  lipidového jádra. Tím se plát mění na vulnerabilní, náchylnější k ruptuře. Chronické onemocnění cévní stěny se tak komplikuje vznikem akutní kardiovaskulární příhody.

 

OSN-SInterference in-vivoOSN-E

Stanovení koncentrace cholesterolu v séru (plazmě) je nutno provádět za standardních podmínek. Koncentrace v plazmě je asi o 3 % nižší jako v séru. Pacient je po dvanáctihodinovém lačnění, večer před plánovaným odběrem krve nejí maso, nepije mléko, neukouří a nepožívá alkohol. Krev se odebírá v sedě, bez výraznější venostázy do zkumavky bez antikoagulační přísady (sérum) nebo s přídavkem EDTA nebo heparinu (plazma).  Tyto podmínky předananalytické fáze je nutno dodržet především proto, že stanovení cholesterolu je obvykle indikováno společně se stanovením TAG (postprandiálně výrazný vzestup koncentrace). Tři minutová komprese vény může zvýšit koncentraci cholesterolu v krvi o 10 %.

Krev ke stanovení koncentrace cholesterolu pro odhad kardiovaskulárního rizika se nemá odebírat v akutních stadiích onemocnění ani u hospitalizovaného pacienta. Po akutním onemocnění, po infarktu myokardu, po hospitalizaci je vhodné dodržet odstup až 3 měsíců.

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Ke stanovení cholesterolu se používají v rutinní praxi enzymatické metody. Estery cholesterolu jsou cholesterol esterázou převedeny na volný cholesterol a mastné kyseliny. Volný cholesterol je oxidován cholesterol oxidázou  na cholestenon a peroxid vodíku. Vzniklý peroxid vodíku je stanovován  – fotometricky, fluorimetrií.

Referenční metodou pro stanovení cholesterolu je Abell - Kendallová modifikace Liebermann- Buchardové metody. 

Metody ke stanovení cholesterolu jsou dobře standardizovány, enzymatické metody vykazují koeficient variace 5 % při reprodukovatelnosti ze dne na den.

Interference: vysoké hodnoty hemoglobinu a bilirubinu interferují s enzymatickými metodami – více u end point reakci, méně u kinetických.

Některé léky (kyselina askorbová, alfametyldopa) snižují koncentrace cholesterolu.

 

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

Výpočet LDL cholesterolu:

Friedewald: LDL cholesterol = Celkový cholesterol – HDL cholesterol – (TAG / 2,2). Výpočet je možné použít do koncentrace triacylglycerolů pod 4,5 mmol/l

Planellová: LDL cholesterol = 0,41Celkový cholesterol - 0,32 TAG + 1,7Apo B – 0,27

Výpočet non HDL cholesterolu: Non HDL = Celkový cholesterol – HDL cholesterol

Rizikové indexy: poměr celkového cholesterolu k LDL cholesterolu nebo k HDL cholesterolu dnes ztrácejí na významu.

 

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Stanovení cholesterolu v séru se v klinické praxi používá především ke stanovení kardiovaskulárního rizika a k monitorování hypolipidemické léčby. Velké epidemiologické studie – Framingham study, MRFIT, PROCAM (Prospective Cardiovascular Monster Study, dokazují vazbu koncentrace celkového cholesterolu (LDL cholesterolu) ke kardiovaskulárnímu riziku. Odborné společnosti v ČR vycházejí ve svých doporučeních věnovaných prevenci kardiovaskulárních onemocnění především z doporučení panelu ATP III NCEP, nebo doporučení EAS. K odhadu kardiovaskulárního rizika se používají u pacientů v primární prevenci skorovací systémy. Součástí skorovacích systémů je koncentrace celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, zatím co doporučení k monitorování léčby dyslipoproteinémií vycházejí především z koncentrací cholesterolu LDL.  

Stanovování koncentrace celkového cholesterolu slouží tedy pouze ke screeningu osob, které vyžadují další laboratorní vyšetření (lipidový profil – HDL cholesterol, LDL cholesterol výpočet, TAG) a další péči.

 

 

Zdroj (syntéza, příjem)

Cholesterol je primárně syntetizován  z acetyl CoA  HMG-CoA reduktázovou cestu v mnoha buňkách a tkáních. Přibližně 20-25% celkové denní produkce cholesterolu (to jest asi 1g/den) je vázano na játra. Další orgány s vyšší syntézou cholesterolu jsou: střeva, nadledvinové žlázy, reprodukční orgány. Celkový obsah cholesterolu u člověka vážícího asi 68 kg je přibližně 35g. V organizmu se denně vytvoří asi 1g cholesterolu a potravou je přijato asi 300 mg cholesterolu. Z 1200 až 1300 mg cholesterolu který je v střevě (žlučové kyseliny a potrava) je do krevního oběhu absorbováno asi 50%.

Konrad Bloch a Feodor Lynen získaly Nobelovou Cenu za fyziologii a medicínu v roce 1964, za jejich výzkum týkající se mechanizmu a regulace metabolizmu cholesterolu a mastných kyselin.

Biosyntézu cholesterolu je možné rozdělit do několika stupňů:

Syntéza mevalonátu (probíha v cytoplazmě a strukturach endoplazmatického retikula, výchozí látkou pro syntézu je Acetyl- CoA). Klíčovým krokem je syntéza hydroxymetylglutaryl CoA, který je konvertován enzymem  hydroxymetylglutaryl CoA reduktázou ( HMG-CoA reduktáza) na mevalonát. Je to důležité místo spětnovazebné regulace syntézy cholesterolu. Na blokádě tohoto enzymu je založen také mechanizmus účinku hypolipidemik ze skupiny statínů.

Vznik aktivního izoprenu a jeho proměna na squalén (probíha také v cytoplazmě a bez potřeby kyslíku)

Proměna squalénu na cholesterol (oxygenací, hydrogenací části dvojných vazeb a cyklizací vzniká lanosterol, odštěpením 3C vzniká cholesterol).

 

Syntéza cholesterolu je přísně regulována. Vysoký příjem cholesterolu v potravě vede k poklesu endogenní produkce cholesterolu, snížený příjem cholesterolu v potravě má opačný efekt. Homeostáza cholesterolu je kontrolováná především regulaci syntézy de novo. Hlavním dlouhodobým regulačním mechanizmem je detekce intracelulárního cholesterolu v endoplazmatickém retikulu proteinem SREBP (Sterol Regulatory Element Binding Protein). Pokles cholesterolu vede v konečném důsledku ke transkripci genů pro syntézu LDL receptorů (zvýšená syntéza LDL receptorů na povrchu hepatocytů, zvýšené vychytávání LDL částic z cirkulace, zvýšený přísun cholesterolu do intracelulárního prostoru) a transkripci genu HMG-CoA reduktázy (zvýšená aktivita enzymu, zvýšená endogenní produkce cholesterolu).

Ve všech tkáních, schopných syntézy cholesterolu, ale především v hepatocytech a enterocytech  dochází také k intracelulární esterifikaci cholesterolu vazbou mastné kyseliny na OH skupinu. Reakce je zajištěna enzymem acetyl-CoA C-acetyltransferáza (ACTA). Aktivita ACTA je regulována spětnou vazbou – při nadbytku cholesterolu v buňce je tento enzym aktivován a cholesterol je ve formě esterů ukládán do zásob. Zcela opačnou funkci má enzym neutrální cholesterol ester hydroláza (NCEH) – při nedostatku cholesterolu intracelulárně katalyzuje uvolnění cholesterolu z esterifikované formy.

V krvi jsou estery cholesterolu tvořeny v rámci intravaskulárního metabolizmu lipoproteinu, k reakci je nutný enzym lecitin:cholesterolacyltransferáza (LCAT).

 

Distribuce v organismu, obsah ve tkáních

Volný cholesterol je součástí buněčných membrán všech tkání lidského organizmu a také součástí biomembrán nitrobuněčných organel. Je hojně zastoupen v lipoproteinech krevní plazmy, kde je asi v 60-70% v esterifikované formě. Transportní formou jsou převážně estery cholesterolu s kyselinou linolovou (C18:2n-6, 50 %). V menší míre jsou to estery s kyselinou olejovou (C18:1n-9,18%), kyselinou palmitovou (C16:0,15%) a arachidonovou (C20:4n, 6,7%). Asi dvě třetiny esterů cholesterolu vzniká v intravaskulárním metabolismu lipoproteinů v reakci katalyzované lecitin-cholesterolacyltransferázou (LCAT).

 

Množství cholesterolu obsaženo v jednotlivých orgánech (podle Greilinga a Gressnera 1995)

Orgán

Množství v % (g/100g vlhké hmotnosti)

Nadledvinky

8,5 – 11,5

Nervová soustava

2,6 – 4,4

Erytrocyt

2,4 – 2,8

Srdce

2,1 – 2,7

Plíce

1,9 – 2,5

Játra

0,2 – 0,4

Ledviny

0,3 – 0,4

Sval

0,1 – 0,3

Střeva

0,1 – 0,3

 

 

Způsob vylučování nebo metabolismus

Zdrojem cholesterolu pro lidský organizmus je cholesterol přijatý stravou, syntetizován de novo v játrech a syntetizován de novo extrahepatálně. Cholesterol je metabolickým prekurzorem steroidních hormonů a žlučových kyselin, nemetabolizuje se jako zdroj energie. Vylučuje se výhradně exkrecí žluče (volný nezměněný cholesterol a žlučové kyseliny) do střeva, kde je velká část cholesterolu a žlučových kyselin reabsorbována v enterohepatálním oběhu (30-60 %). Exkrece stolicí je realizována ve formě neutrálních sterolů.

Cholesterol je součástí lipoproteinů krevní plazmy, které se  metabolizují v intravaskulárním prostoru. Přebytečný cholesterol obsažen v LDL částicích se ukládá v cévní stěně, dochází ke tvorbě aterosklerotických plátů. 

 

Literatura

http://www.enclabmed.cz.