Na v moči (odpad za 24 hodin)
Na (dU; látkový tok [mmol/l] Výpočtová metoda)


Synonyma: Sodík v moči (odpad) Zkratka: fU_Na..
Lokální kód: 150 Kód NČLP: 02499
Kód VZP rutina: Kód VZP statim:

Princip stanovení: Výpočtová metoda
Odebíraný materiál: Moč
Odběr do: Plast bez úpravy
Odebírané množství: 5 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do 5 hodin od doručení materiálu
Dostupnost statim: Denně Odezva: Do 2 hodin od doručení materiálu
Poznámka k dostupnosti a odezvě:

Pokyny k preanalytické úpravě vzorků: Stanovuje se v neokyselené moči.
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Pokyny k odběru vzorku: Stanovuje se ve sbírané moči za 24 hodin, v nesbírané moči jen pro výpočet frakční exkrece natria. Moč sbírejte do plastových sběrných lahví bez konzervačních přísad. Pokud do laboratoře nedodáte celý objem moče, moč důkladně promíchejte, změřte objem s přesností na 10 ml (u dětí na 1 ml) a odlijte vzorek. Na žádanku vyznačte přesně dobu sběru a objem moče. Moč po dobu sběru uchovávejte při pokojové teplotě.

Stabilita vzorku (dle výrobce):
Stabilita při 20-25°C: 45 Den
Stabilita při 4-8°C: 45 Den
Stabilita při -20°C: 1 Rok
Stabilita při -70°C:
Poznámka ke stabilitě:


Referenční rozmezí:
Věk od Věk do DRM HRM Jedn. Další údaje
0D 6M 1 10 mmol/d L
6M 1R 10 30 mmol/d L
1R 7R 20 60 mmol/d L
7R 14R 50 120 mmol/d L
14R 99R+ 100 260 mmol/d L


Doplňující klinické informace:

Autorské poznámky:

Další informace:

Abstrakt

Natrium (sodík) patří mezi základní prvky lidského organismu, sodný ion (Na+) je hlavním extracelulárním kationtem, je nepostradatelný během všech stadií vývoje a života. Jeho koncentrace v extracelulární tekutině je udržována energeticky náročným působením sodíkové pumpy. Množství denního příjmu sodíku potravou závisí na solení potravy, průměrný příjem bývá vyšší než je skutečná potřeba organismu. Z těla se vylučuje převážně močí.

 

Role v metabolismu

Sodík je jeden ze základních prvků lidského organismu, sodný kation je nepostradatelný během všech stadií vývoje a života. Sodný kationt je hlavním extracelulárním kationtem, jehož zásoba v ECT je kolem 2000 mmol (140 mmol/l v cca 14 litrech). V extracelulárním prostoru je udržována aktivním, energeticky náročným působením Na+K+ -ATPázy, sodíkové pumpy (EC 3.6.3.9, dříve uváděno jako EC 3.6.1.37). Sodíková pumpa (NKP) je membránový proteinový komplex většiny buněk eukaryotů, složený z více podjednotek. Využitím energie intracelulární hydrolýzy ATP reguluje transport iontů přes membránu s hlavními efekty na objem buňky, koncentraci volného kalciového kationu a membránový potenciál. Hlavní funkcí je přenos tří sodných kationtů z nitra buňky a dvou draselných kationtů do buňky se vznikem elektrochemického gradientu na membráně, který je rozhodující pro transport metabolitů a nutričních komponent (glukóza, aminokyseliny, kalcium, fosfáty, chloridy) a pro udržování objemu buněk a akčních potenciálů. Pro činnost Na+K+ -ATPázy je důležitá přítomnost hořečnatých iontů. Přímo se sodíkovou pumpou je spojen spřažený transport sodíkových a kalciových iontů. Při inhibici sodíkové pumpy relativně převáží koncentrace sodíkových iontů v ICT s následující výměnou kalciových a sodíkových kationů s výsledným zvýšením intracelulární koncentrace kalcia a ovlivněním kontraktility myokardu nebo cév. Přesun sodného kationtu z extracelulárního prostoru do nitra buňky je možný při poruchách funkce sodíkové pumpy (kongenitální sférocytová hemolytická anémie), při těžkém deficitu draselných kationtů v intracelulárním prostoru a při poklesu intracelulární koncentrace protonů (při vzestupu intracelulárního pH).

 

Zdroj (syntéza, příjem)

Hodnota denního příjmu potravou je velmi závislá na solení potravy (100 – 200, případně 140 – 260 mmol/d), hlavní zdroje: stolní sůl, hovězí maso, sýry, zelené olivy, chipsy, sardinky slaneček, celozrný chléb, uzeniny, slanina.

Denní potřeba sodného kationtu je uvedena v Tabulce 2, kde je jasně patrný důraz na omezování soli v potravě jako základní předpoklad pro prevenci hypertenze. Jedna z nejvyšších hranic, která by měla pokrýt potřeby 97,5 % populace se pohybuje kolem 70 mmol/den (1600 mg). Redukci příjmu soli v populaci je vzhledem k vysokému výskytu a riziku hypertenze nutné strategicky provádět, ale v současné době se cílová dosažitelná hodnota příjmu u dospělých pohybuje kolem 260 mmol/den (6000 mg, Scientific Advisory Committee on Nutrition, 2003), tedy mnohem výše než je definovaná potřeba.

 

Tabulka 1

Průměrný denní příjem sodného kationtu v mg a mmol (Nutrient reference values for Australia and New Zealand, 2006, pro porovnání v závorce údaje Dietary reference intakes, 2005)

 

Skupina

Příjem celkem (mg)

Příjem celkem (mmol)

muži, 19 - 50 let

460 – 920 (1500)

20 – 40 (65)

muži, 51 – 70 let

460 – 920 (1300)

20 – 40 (55)

muži, nad 70 let

460 – 920 (1200)

20 – 40 (50)

ženy, 19 – 50 let

460 – 920 (1500)

20 – 40 (65)

ženy, 51 – 70 let

460 – 920 (1300)

20 – 40 (55)

ženy, nad 70 let

460 – 920 (1200)

20 – 40 (50)

těhotné, 14 – 50 let

460 – 920 (1500)

20 – 40 (65)

laktace, 14 – 50 let

460 – 920 (1500)

20 – 40 (65)

 

Absorpce v gastrointestinálním traktu

Fyziologická absorpce sodného kationtu se blíží 100 %, vstřebává se v průběhu celého traktu, ale minimální absorpce je v žaludku (zde je sodný kationt naopak secernován do žaludeční tekutiny). Absorpce sodného kationtu v jejunu je aktivní, proti malému gradientu. Osmolalita mezi extracelulárním prostorem a obsahem střeva se vyrovnává v jejunu. Pohyb vody mezi extracelulárním prostorem a obsahem střeva je volný v celém průběhu tenkého i tlustého střeva. Významný podíl absorbovaného Na+ v průběhu střeva tvoří zpětné vstřebání sekretů GIT (pankreatická tekutina, žluč, střevní tekutina). Obsah sodného kationtu v průběhu GIT klesá, takže je vylučování Na+ stolicí za normálních okolností v podstatě zanedbatelné (do 10 mmol za den). Distální část kolon je pod vlivem aldosteronu, kdy dochází k reabsorpci Na+ a chloridů a vylučování K+ a bikarbonátu.

 

Distribuce v organismu, obsah ve tkáních

 

Tabulka 2

Sodný kation – výskyt v organismu

 

Pojem

Kvantita

Jednotka

Poznámka

Koncentrace v plazmě

muži, ženy od 18 let: 137 – 144 (v séru 137 – 145)

mmol/l

NORIP

Koncentrace ionizované formy v plazmě

cca 138

mmol/l

viz. Tabulka 4

Koncentrace v ECT

kolem 140

mmol/l

odpovídá prakticky koncentraci v plazmě

Zásoba v ECT

1960

mmol

za předpokladu koncentrace 140 mmol/l a 14 litrů ECT

Koncentrace v ICT

10 (až 14)

mmol/l

 

Zásoba v ICT

270 – 300

mmol

kolem 2 % celkové zásoby Na+

Celková zásoba v organismu

3000 – 3500

mmol

Směnitelný sodný kation, další sodný kation je vázán v kostní matrix a dalších tkáních

Denní eliminace ledvinami

120 – 240

mmol/d

závislé na solení potravy

Denní eliminace stolicí

do 10

mmol/d

obvykle 1 – 10 mmol/d

Denní eliminace ostatní

10 – 80

mmol/d

uvedeny jsou běžné ztráty potem (mohou být ale podstatně vyšší, pokud se jedná o profuzní pocení nebo fyzickou zátěž v teple, zejména nejsou-li potné žlázy adaptované na horko)

 

 

Tabulka 3

Frakce sodíku v krevní plazmě

 

Celkový

(140 mmol/l)

Ultrafiltrabilní (138,6 mmol/l)

Volný („ionizovaný“)

(138 mmol/l)

Aktivní (s aktivitním koeficientem pod 1,0)

102,1 mmol/l

Elektrostaticky vázaný

35,9 mmol/l

Komplexy nebo párová vazba (NaCO3-, NaHCO3)

0,60 mmol/l

Vázaný na proteiny

(1,4 mmol/l)

Albumin a globuliny

1,4 mmol/l

Zdroj: Maas et al: Clin. Chem., 31, 1985, č. 3, s. 482 – 485.

 

 

Způsob vylučování nebo metabolismus

Sodík je z těla převážně vylučován ledvinami. Glomerulární filtrací se denně vyloučí kolem 25000 mmol sodného kationtu (při koncentraci 140 mmol/l v plazmě a objemu primární moče 180 litrů za den). Drtivá většina je zpětně vstřebána, jak o tom informuje nízká hodnota frakční exkrece sodného kationtu (kolem 1 % profiltrovaného množství se dostává do definitivní moče). Vstřebává se kolem 60 – 70 % v proximálním tubulu, dalších 25 až 30 % v Henleho kličce a jen kolem 5 % v distální části nefronu.

 

Literatura

Encyklopedie laboratorní diagnostiky pro klinickou praxi http://www.enclabmed.cz