| Abstrakt Natrium (sodík) patří mezi základní prvky lidského organismu, sodný ion (Na+) je
hlavním extracelulárním kationtem, je nepostradatelný během všech stadií vývoje a života. Jeho koncentrace
v extracelulární tekutině je udržována energeticky náročným působením sodíkové pumpy. Množství denního příjmu
sodíku potravou závisí na solení potravy, průměrný příjem bývá vyšší než je skutečná potřeba organismu. Z těla
se vylučuje převážně močí. Role v
metabolismu Sodík je jeden ze základních prvků lidského organismu,
sodný kation je nepostradatelný během všech stadií vývoje a života. Sodný kationt je hlavním extracelulárním
kationtem, jehož zásoba v ECT je kolem 2000 mmol (140 mmol/l v cca 14 litrech). V extracelulárním prostoru je udržována aktivním,
energeticky náročným působením Na+K+ -ATPázy, sodíkové pumpy (EC 3.6.3.9, dříve uváděno jako EC 3.6.1.37). Sodíková
pumpa (NKP) je membránový proteinový komplex většiny buněk eukaryotů, složený z více podjednotek. Využitím
energie intracelulární hydrolýzy ATP reguluje transport iontů přes membránu s hlavními efekty na objem buňky,
koncentraci volného kalciového kationu a membránový potenciál. Hlavní funkcí je přenos tří sodných kationtů z nitra
buňky a dvou draselných kationtů do buňky se vznikem elektrochemického gradientu na membráně, který je rozhodující pro
transport metabolitů a nutričních komponent (glukóza, aminokyseliny, kalcium, fosfáty, chloridy) a pro udržování
objemu buněk a akčních potenciálů. Pro činnost Na+K+ -ATPázy je důležitá přítomnost hořečnatých iontů. Přímo se
sodíkovou pumpou je spojen spřažený transport sodíkových a kalciových iontů. Při inhibici sodíkové pumpy relativně
převáží koncentrace sodíkových iontů v ICT s následující výměnou kalciových a sodíkových kationů s výsledným zvýšením
intracelulární koncentrace kalcia a ovlivněním kontraktility myokardu nebo cév. Přesun sodného kationtu
z extracelulárního prostoru do nitra buňky je možný při poruchách funkce sodíkové pumpy (kongenitální sférocytová
hemolytická anémie), při těžkém deficitu draselných kationtů v intracelulárním prostoru a při poklesu
intracelulární koncentrace protonů (při vzestupu intracelulárního pH). Zdroj (syntéza,
příjem) Hodnota denního příjmu potravou je velmi závislá na
solení potravy (100 – 200, případně 140 – 260 mmol/d), hlavní zdroje: stolní sůl, hovězí maso, sýry, zelené olivy,
chipsy, sardinky slaneček, celozrný chléb, uzeniny, slanina. Denní potřeba sodného kationtu je uvedena v Tabulce 2, kde je jasně patrný
důraz na omezování soli v potravě jako základní předpoklad pro prevenci hypertenze. Jedna z nejvyšších
hranic, která by měla pokrýt potřeby 97,5 % populace se pohybuje kolem 70 mmol/den (1600 mg). Redukci příjmu soli
v populaci je vzhledem k vysokému výskytu a riziku hypertenze nutné strategicky provádět, ale
v současné době se cílová dosažitelná hodnota příjmu u dospělých pohybuje kolem 260 mmol/den (6000 mg, Scientific
Advisory Committee on Nutrition, 2003), tedy mnohem výše než je definovaná potřeba. Tabulka 1 Průměrný denní příjem sodného kationtu v mg a mmol (Nutrient reference values
for Australia and New Zealand, 2006, pro porovnání v závorce údaje Dietary reference intakes,
2005) | Skupina | Příjem celkem (mg) | Příjem celkem (mmol)
| | muži, 19 - 50 let | 460
– 920 (1500) | 20 –
40 (65) | | muži, 51 – 70 let | 460 – 920 (1300) | 20 –
40 (55) | | muži, nad 70 let | 460 – 920 (1200) | 20 –
40 (50) | | ženy, 19 – 50 let | 460 – 920 (1500) | 20 –
40 (65) | | ženy, 51 – 70 let | 460 – 920 (1300) | 20 –
40 (55) | | ženy, nad 70 let | 460 – 920 (1200) | 20 –
40 (50) | | těhotné, 14 – 50 let |
460 – 920 (1500) | 20 –
40 (65) | | laktace, 14 – 50 let |
460 – 920 (1500) | 20 –
40 (65) | Absorpce v gastrointestinálním
traktu Fyziologická absorpce sodného kationtu se blíží 100 %,
vstřebává se v průběhu celého traktu, ale minimální absorpce je v žaludku (zde je sodný kationt naopak
secernován do žaludeční tekutiny). Absorpce sodného kationtu v jejunu je aktivní, proti malému gradientu.
Osmolalita mezi extracelulárním prostorem a obsahem střeva se vyrovnává v jejunu. Pohyb vody mezi extracelulárním
prostorem a obsahem střeva je volný v celém průběhu tenkého i tlustého střeva. Významný podíl absorbovaného Na+
v průběhu střeva tvoří zpětné vstřebání sekretů GIT (pankreatická tekutina, žluč, střevní tekutina). Obsah
sodného kationtu v průběhu GIT klesá, takže je vylučování Na+ stolicí za normálních okolností v podstatě
zanedbatelné (do 10 mmol za den). Distální část kolon je pod vlivem aldosteronu, kdy dochází k reabsorpci Na+ a
chloridů a vylučování K+ a bikarbonátu. Distribuce v organismu, obsah ve
tkáních Tabulka 2 Sodný kation – výskyt v organismu | Pojem | Kvantita |
Jednotka | Poznámka | | Koncentrace v plazmě | muži, ženy od 18 let: 137 – 144 (v séru 137 – 145)
| mmol/l | NORIP |
| Koncentrace ionizované formy
v plazmě | cca
138 | mmol/l | viz. Tabulka 4 | | Koncentrace v ECT | kolem 140 | mmol/l | odpovídá prakticky koncentraci v plazmě |
| Zásoba
v ECT | 1960 | mmol | za
předpokladu koncentrace 140 mmol/l a 14
litrů ECT | | Koncentrace v ICT
| 10 (až 14) | mmol/l | |
| Zásoba v ICT
| 270 – 300 | mmol | kolem 2 % celkové zásoby Na+ | | Celková
zásoba v organismu | 3000
– 3500 | mmol | Směnitelný sodný kation, další sodný kation je vázán v kostní matrix a
dalších tkáních | | Denní eliminace ledvinami |
120 – 240 | mmol/d | závislé na solení potravy | | Denní
eliminace stolicí | do
10 | mmol/d | obvykle 1 – 10 mmol/d | | Denní eliminace ostatní | 10 – 80 | mmol/d | uvedeny jsou běžné ztráty potem (mohou být ale podstatně vyšší, pokud se jedná o
profuzní pocení nebo fyzickou zátěž v teple, zejména nejsou-li potné žlázy adaptované na
horko) | Tabulka 3 Frakce sodíku v krevní plazmě | Celkový (140 mmol/l) | Ultrafiltrabilní (138,6 mmol/l)
| Volný
(„ionizovaný“) (138
mmol/l) | Aktivní
(s aktivitním koeficientem pod 1,0) | 102,1 mmol/l | | Elektrostaticky vázaný | 35,9 mmol/l | | Komplexy nebo párová vazba (NaCO3-, NaHCO3) |
0,60 mmol/l | | Vázaný na proteiny (1,4 mmol/l) | Albumin a globuliny | 1,4
mmol/l | Zdroj: Maas et al: Clin. Chem., 31, 1985, č. 3, s. 482 – 485.
Způsob vylučování nebo
metabolismus Sodík je z těla převážně vylučován ledvinami.
Glomerulární filtrací se denně vyloučí kolem 25000 mmol sodného kationtu (při koncentraci 140 mmol/l v plazmě a
objemu primární moče 180 litrů za den).
Drtivá většina je zpětně vstřebána, jak o tom informuje nízká hodnota frakční exkrece sodného kationtu (kolem 1 %
profiltrovaného množství se dostává do definitivní moče). Vstřebává se kolem 60 – 70 % v proximálním tubulu,
dalších 25 až 30 % v Henleho kličce a jen kolem 5 % v distální části nefronu. Literatura Encyklopedie laboratorní diagnostiky pro klinickou praxi
http://www.enclabmed.cz |