Osmolalita v moči (měřená)
Osmolalita (Moč; molalita [mmol/kg] Kryoskopická osmometrie)


Synonyma: OSM měřená v moči Zkratka: U_OSM.
Lokální kód: 159 Kód NČLP: 02595
Kód VZP rutina: 81563 Kód VZP statim:

Princip stanovení: Kryoskopická osmometrie
Odebíraný materiál: Moč
Odběr do: Plast bez úpravy
Odebírané množství: 5 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do 5 hodin od doručení materiálu
Dostupnost statim: Denně Odezva: Do 2 hodin od doručení materiálu
Poznámka k dostupnosti a odezvě:

Pokyny k preanalytické úpravě vzorků: Nejsou zvláštní požadavky k preanalytické fázi.
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Pokyny k odběru vzorku: Stanovuje se v moči sbírané obvykle za 24 hodin, při bilančním sledování i za kratší časové úseky. V nesbírané moči lze stanovit frakční exkreci osmolální.

Stabilita vzorku (dle výrobce):
Stabilita při 20-25°C: 1 Týden
Stabilita při 4-8°C: 4 Týden
Stabilita při -20°C:
Stabilita při -70°C:
Poznámka ke stabilitě: Nemrazit. Stabilita analytu není výrobcem deklarovaná. Údaj platí pro vzorky moče a byl přebrán z literatury - Preanalytická fáze, ČLS JEP a SEKK, Praha, 2005.


Referenční rozmezí:
Věk od Věk do DRM HRM Jedn. Další údaje
0D 6M 50 550 mmol/kg L
6M 1R 50 1160 mmol/kg L
1R 19R 50 1100 mmol/kg L
19R 30R 50 1028 mmol/kg L
30R 40R 50 970 mmol/kg L
40R 50R 50 912 mmol/kg L
50R 60R 50 854 mmol/kg L
60R 99R+ 50 796 mmol/kg L


Doplňující klinické informace:

Autorské poznámky:

Další informace:

Abstrakt

Osmolalita moče se stanovuje pro zjištění celkového odpadu osmoticky aktivních látek močí, pro klasifikaci typu diurézy a pro posouzení koncentrační schopnosti ledvin. Náhodný vzorek moče s osmolalitou nad 600 mmol/kg prokazuje zachovanou koncentrační schopnost ledvin. Nižší hodnota neumožňuje z tohoto hlediska žádné závěry, k posouzení koncentrační schopnosti je třeba provést funkční test. Test s dlouhodobým odnětím tekutin se nedoporučuje, přednost má test s desmopresinem (Adiuretin).

 

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Osmolalita moče se zvyšuje při zvýšené eliminaci osmoticky aktivních látek, zejména při hyperkatabolismu a při vylučování xenobiotik těkavého charakteru (etanol).

 

Přímé následky abnormálních koncentrací

Přímé následky zvýšené osmolality nejsou, problém může činit malý objem moč v případě, že organismus musí vyloučit vysoké množství solutů (hyperkatabolismus). Adekvátní diuréza je proto při hyperkatabolismu závislá na množství vylučovaných solutů.

 

Omezení stanovení

Význam má jak stanovení osmolality moče, tak celkový odpad osmoticky aktivních látek. V případě výpočtu odpadu osmoticky aktivních látek močí lze vycházet z diurézy v litrech, protože lze zanedbat vztah mezi hmotnostní koncentrací vody v moči, osmolalitou a osmolaritou. Tato chyba (zvyšující se při extrémních proteinuriích) je mnohonásobně menší než chyby sběru moče.

 

Použití pro klinické účely

Velmi hrubý odhad osmolality moče lze provést podle rovnice (Schück, 1979)

 

Osmolalita moče = 2([Na+] + [K+] + [NH4+]) + [urea]

 

kde symboly v hranatých závorkách představují látkové koncentrace uvedených látek v moč. Místo koncentrace amonného iontu lze použít odhad založený na předpokladu, že se denně vyloučí 30 – 50 mmol amonného iontu.

 

Pro vztah mezi osmolalitou moče a objemovou hmotností (hustotou, specifickou hmotností) moče udává Schück regresní rovnici ve tvaru

 

Osmolalita moče = 40 * objemová hmotnost  - osmolalita moče

 

Vztah mezi osmolalitou moče a objemovou hmotností (hustotou, specifickou hmotností) moče (Rose, 1994, Schück, 1979)

 

Objemová hmotnost

(kg m-3)

Osmolalita (mmol kg-1)

(Rose, 1994)

Osmolalita (mmol kg-1)

(Schück, 1979)

1000

0

0

1010

350

328

1020

700

728

1030

1050

1128

 

Tento vztah neplatí v přítomnosti velkých molekul v moči, kdy se zvyšuje objemová hmotnost moče bez odpovídajícího zvýšení osmolality moče (osmotická diuréza při glykosurii, velká proteinurie, aplikace kontrastních látek).

 

Literatura

Schück, O.: Funkční vyšetřování ledvin. Avicenum, Praha, 1979.

Encyklopedie laboratorní diagnostiky pro klinickou praxi http://www.enclabmed.cz