Teofylin v séru
Teofylin (S; látková konc. [µmol/l] CMIA)


Synonyma: 1,3-dimetylxantin - Syntophyllin, Euphyllin, Aminofylin Zkratka: S_TEOF
Lokální kód: 100 Kód NČLP: 02968
Kód VZP rutina: 99137 Kód VZP statim:

Princip stanovení: CMIA - Chemiluminiscence s využitím mikročástic
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Sklo nebo plast bez úpravy
Odebírané množství: 3 ml
Dostupnost rutinní: Pondělí, středa, pátek Odezva: Odpoledne v den zpracování.
Dostupnost statim: Jen po předchozí domluvě Odezva:
Poznámka k dostupnosti a odezvě:

Pokyny k preanalytické úpravě vzorků: Nejsou zvláštní požadavky k preanalytické fázi.
Pokyny k transportu: Transportujte v chladu.

Pokyny k odběru vzorku: Odběr před podáním další dávky. Pro měření peakových koncentrací je čas odběru závislý na lékové formě a způsobu aplikace. Před odběrem se nesmí podat káva, čaj, kolové nápoje (Coca-Cola a podobné).

Stabilita vzorku (dle výrobce):
Stabilita při 20-25°C: 2 Den
Stabilita při 4-8°C: 8 Den
Stabilita při -20°C: 12 Týden
Stabilita při -70°C:
Poznámka ke stabilitě: Údaje platné pro odseparované sérum.


Referenční rozmezí:
Věk od Věk do DRM HRM Jedn. Další údaje
0D 99R+ 55,5 111 µmol/l L


Doplňující klinické informace:
Přepočet na mg/l vynásobte f=0,18.

Autorské poznámky:
Vzorky od pacientů, kterým byly z diagnostických nebo terapeutických důvodů aplikovány preparáty obsahující myší monoklonalní protilátky, mohou obsahovat lidské anti-myší protilátky (HAMA - Human Anti-Mouse Antibodies). Vzorky obsahující HAMA mohou při testování metodami, které využívají myší monoklonální protilátky, poskytovat anomální hodnoty. Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobují interferenci v imunoanalýzách in vitro. Vzorky od pacientů, kteří jsou běžně vystaveni kontaktu se zvířaty nebo s produkty ze zvířecího séra, mohou být k teto interferenci náchylné a mohou u nich být naměřeny anomální hodnoty (zdroj: příbalový leták výrobce).

Další informace:

Abstrakt

Teofylin - antiastmatikum z řady metylxantinů.

 

Farmakokinetika

Po p.o. podání se rychle absorbuje zejména aminofylin, méně rychle se vstřebává theofylin. Celkově se vstřebává asi 95-100 %. Rychle se distribuuje v tkáních, metabolizuje se v játrech na 3-metylxantin (který je také aktivní, ale méně účinný), 1,3-dimetylurát a 1-metylurát. U renálního selhání se farmakologicky aktivní 3-metylxantin může kumulovat a dosahuje přibližně 25 % plazmatické hladiny teofylinu (u normálních funkcí ledvin jen 12 %). Enzym zodpovědný za konverzi na 3-metylxantin se řídí saturační kinetikou. U dospělých se kolem 10-13 % podané dávky vyloučí nezměněno močí, asi 15% se vylučuje jako aktivní 3-metylxantin, 35-50 % jako 1,3-dimetylurát a asi 20-25 % jako 1-metylurát. U nezralých novorozenců se lék vylučuje močí většinou v nezměněné formě, 10% po metylaci jako kofein (jen v neonatálním období). Konverze teofylinu na kofein také u dospělých se selháním jater, u normálních dospělých osob neprobíhá. Dělicí poměr mezi plazmou a ostatními biologickými tekutinami (mléko, sliny, likvor) je kolem 0,9. Snížení biologické dostupnosti při podání aktivního uhlí p.o. Teofylin prochází placentou a v krvi novorozenců jsou koncentrace podobné koncentraci matky. Koncentrace v mateřském mléku a slinách jsou nižší než v séru s poměrem sliny/sérum mezi 0,7 – 0,95 (Rowe, 1988), faktor se mění zejména u dětí, u kterých je predikce sérové koncentrace ze slin nespolehlivá. Poměr CSF/krev u nezralých novorozenců se udává 0,9.

 

Obvyklé dávkování:

Vzhledem ke krátkému poločasu jsou pro udržení steady-state vhodné krátké intervaly podávání.

 

Vazba na proteiny

Asi 40-60 %, hlavně na albumin, stoupá ve vyšším věku, což vede ke snížení clearance.

 

Způsob vylučování nebo metabolismu

Snížená eliminace:

  • clearance kolem 0,2-0,4 ml *min-1 * kg-1
  • nezralí novorozenci s apnoemi
  • cor pulmonale
  • akutní plicní edém
  • cirhoza jater
  • novorozenci
  • akutní astmatický záchvat
  • pneumonie a obstruktivni choroba bronchopulmonální
  • srdeční dekompenzace
  • dekompenzace jaterní
  • obezita
  • dieta s bohatým přívodem bílkovin

 

Zvýšená eliminace:

  • děti do 9 let
  • kouření tabáku nebo marihuany
  • dieta s nízkým přívodem bílkovin Vyšší dávky jsou tolerovány v acidóze.

 

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Onemocnění jater, srdce, plic, kouření, věk, obezita, dieta.

 

OSN-STerapeutické mezeOSN-E

Teofylin má diurnální rytmus s vyššími koncentracemi ráno a přes den daný mnohem rychlejší absorpcí přes den, clearance se v průběhu dne nemění.

Terapeutické okno v horní oblasti přechází do oblasti toxických koncentrací:

42 - 83 µmol/l, tj. 7,5 - 15 mg/l

28 -110 µmol/l, tj. 5,0 - 20 mg/l (Watson, 1992)

44 -110 µmol/l, tj. 8,0 - 20 mg/l (Rowe, 1988)

28 - 44 µmol/l, tj. 5,0 -  8 mg/l (při neonatální apnoe, Rowe, 1988)

55 -110 µmol/l, tj. 10  - 20 mg/l (LG213)

Poznámka: terapeutická hladina kofeinu je 25-100 µmol/l (5-20 mg/l).

 

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

toxicita: Manifestace při hladině nad 85 µmol/l (15 mg/l), progrese se zvyšující se hladinou. Toxicita spojena s hypokaliemií a mírnou hyperglukozemií. Počáteční příznaky jsou bolesti hlavy a břicha, nausea, zvracení, iritabilita s nespavostí nebo nervozitou, sinusová tachykardie a jiné arytmie, nad 200 µmol/l (35 mg/l) progreduje k obtížně ovlivnitelným křečovým záchvatům, krvácení z GIT, arytmiím, ventrikulární tachykardii a srdečnímu selhání. Nad 330 µmol/l (60 mg/l) nutná aktivní eliminace pomocí hemoperfúze přes aktivní uhlí, lze použít p.o. podání aktivního uhlí a hemodialýzu, nad 550 µmol/l je již hemoperfúze metodou volby. Vzhledem k riziku toxocity magnezia je vhodnější pro výplachy sorbitol než magnezium citrát. Přetrvávání zvýšených hladin při předávkování je možné z důvodů saturační kinetiky.

Vedlejší účinky léčby teofylinem (Rowe, 1988):

Sérová hladina

Příznaky

Frekvence

Trvání

µmol/l (mg/l)

 

 

 

28-110 (5-20)

bolesti hlavy, křeče, nausea, nespavost

zřídka, je-li dávka pomalu titrována více než 2 týdny

přechodné

 

 

obvyklé, jsou-li terapeutické hladiny v séru dosaženy rychle (úvodní dávka)

 

 

 

obvyklé, je-li součaně podán efedrin

přechodné

 

tremor

zřídka, jsou-li současně podány beta-2 antagonisté p.o. (např. terbutalin)

 

 

excesívní sekrece žaludeční kyseliny

zřídka, mohou vyvolat příznaky u nemocných s aktivním peptickým vředem

neznámé

83-193 (15-35)

nausea, zvracení, průjem, bolesti žaludku, bolesti hlavy, iritabilita, nervozita, nespavost, sinusová tachykardie

obvyklé při sérové koncentraci nad 110 µmol/l (20 mg/l)

 

 

hyperglykémie

zřídka, může se vyskytnou u novorozenců

persistuje

nad 193 (nad 35)

záchvaty, které nemusejí odpovídat na antikonvulsiva, hypoxie mozku, srdeční arytmie, cardiorespirační arest, smrt

obvyklé

persistuje

 

OSN-SToxické mezeOSN-E

Toxická koncentrace se pohybuje v horní oblasti terapeutických hodnot, obecně nad 110 µmol/l (tj. 20 mg/l) již lze očekávat toxické účinky. U novorozenců je toxickou mezí již 56 µmol/l (10 mg/l, LG213). Významný toxický efekt může být způsoben saturační kinetikou.

 

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Erytromycin a oleandomycin inhibuje metabolismus, je nutná redukce dávek a monitorování hladin, redukce dávek erytromycinu může vést k subterapeutickým hladinám. Inhibici metabolismu teofylinu způsobuje disulfiram, cimetidin, snad i ranitidin. Ciprofloxacin, norflexacin, perfloxacin, enoxacin a viloxazin mohou zvýšit toxicitu teofylinu, felodipin redukuje absorpci teofylinu, phenytoin indukuje eliminaci zvýšením clearance, efekt se sumuje se zvýšením clearance u kuřáků.

 

Literatura

http://www.enclabmed.cz