OSN-SAbstraktOSN-E Natrium (sodík) patří mezi základní prvky lidského organismu, sodný ion
(Na+) je hlavním extracelulárním kationtem, je nepostradatelný během všech stadií vývoje a života. Jeho
koncentrace v extracelulární tekutině je udržována energeticky náročným působením sodíkové pumpy. Množství
denního příjmu sodíku potravou závisí na solení potravy, průměrný příjem bývá vyšší než je skutečná potřeba
organismu. Z těla se vylučuje převážně močí. OSN-SRole
v metabolismuOSN-E Sodík je jeden ze základních prvků lidského organismu, sodný kation je
nepostradatelný během všech stadií vývoje a života. Sodný kationt je hlavním extracelulárním kationtem, jehož zásoba
v ECT je kolem 2000 mmol (140 mmol/l v cca 14
litrech). V extracelulárním prostoru je udržována aktivním, energeticky náročným
působením Na+K+ -ATPázy, sodíkové pumpy (EC 3.6.3.9, dříve
uváděno jako EC 3.6.1.37). Sodíková pumpa (NKP) je membránový proteinový komplex většiny buněk eukaryotů, složený
z více podjednotek. Využitím energie intracelulární hydrolýzy ATP reguluje transport iontů přes membránu s
hlavními efekty na objem buňky, koncentraci volného kalciového kationu a membránový potenciál. Hlavní funkcí je
přenos tří sodných kationtů z nitra buňky a dvou draselných kationtů do buňky se vznikem elektrochemického gradientu
na membráně, který je rozhodující pro transport metabolitů a nutričních komponent (glukóza, aminokyseliny, kalcium,
fosfáty, chloridy) a pro udržování objemu buněk a akčních potenciálů. Pro činnost Na+K+ -ATPázy
je důležitá přítomnost hořečnatých iontů. Přímo se sodíkovou pumpou je spojen spřažený transport sodíkových a
kalciových iontů. Při inhibici sodíkové pumpy relativně převáží koncentrace sodíkových iontů v ICT s následující
výměnou kalciových a sodíkových kationů s výsledným zvýšením intracelulární koncentrace kalcia a ovlivněním
kontraktility myokardu nebo cév. Přesun sodného kationtu z extracelulárního prostoru do nitra buňky je
možný při poruchách funkce sodíkové pumpy (kongenitální sférocytová hemolytická anémie), při těžkém deficitu
draselných kationtů v intracelulárním prostoru a při poklesu intracelulární koncentrace protonů (při vzestupu
intracelulárního pH). OSN-SZdroj (syntéza,
příjem)OSN-E Hodnota denního příjmu potravou je velmi závislá na solení potravy (100 –
200, případně 140 – 260 mmol/d), hlavní zdroje: stolní sůl, hovězí maso, sýry, zelené olivy, chipsy, sardinky
slaneček, celozrný chléb, uzeniny, slanina. Denní potřeba
sodného kationtu je uvedena v Tabulce 2, kde je jasně patrný důraz na omezování soli v potravě jako
základní předpoklad pro prevenci hypertenze. Jedna z nejvyšších hranic, která my měla pokrýt potřeby 97,5 %
populace se pohybuje kolem 70 mmol/den (1600 mg). Redukci příjmu soli v populaci je vzhledem k vysokému
výskytu a riziku hypertenze nutné strategicky provádět, ale v současné době se cílová dosažitelná hodnota příjmu
u dospělých pohybuje kolem 260 mmol/den (6000 mg, Scientific Advisory Committee on Nutrition, 2003), tedy mnohem
výše než je definovaná potřeba. Tabulka 2 Průměrný
denní příjem sodného kationtu v mg a mmol (Nutrient reference values for Australia and New Zealand, 2006,
pro porovnání v závorce údaje Dietary reference intakes, 2005)
Skupina | Příjem celkem (mg) | Příjem celkem (mmol)
| muži, 19 - 50 let | 460 – 920 (1500) | 20 – 40 (65) | muži, 51 – 70 let
| 460 – 920
(1300) | 20 – 40 (55) | muži, nad 70 let |
460 – 920
(1200) | 20 – 40 (50) | ženy, 19 – 50 let
| 460 – 920
(1500) | 20 – 40 (65) | ženy, 51 – 70 let
| 460 – 920
(1300) | 20 – 40 (55) | ženy, nad 70 let |
460 – 920
(1200) | 20 – 40 (50) | těhotné, 14 – 50 let
| 460 – 920
(1500) | 20 – 40 (65) | laktace, 14 – 50 let | 460 – 920 (1500) | 20 – 40 (65) | Absorpce v gastrointestinálním traktu Fyziologická absorpce sodného kationtu se blíží 100 %, vstřebává se
v průběhu celého traktu, ale minimální absorpce je v žaludku (zde je sodný kationt naopak secernován do
žaludeční tekutiny). Absorpce sodného kationtu v jejunu je aktivní, proti malému gradientu. Osmolalita mezi
extracelulárním prostorem a obsahem střeva se vyrovnává v jejunu. Pohyb vody mezi extracelulárním prostorem a
obsahem střeva je volný v celém průběhu tenkého i tlustého střeva. Významný podíl absorbovaného Na+
v průběhu střeva tvoří zpětné vstřebání sekretů GIT (pankreatická tekutina, žluč, střevní tekutina). Obsah
sodného kationtu v průběhu GIT klesá, takže je vylučování Na+ stolicí za normálních okolností
v podstatě zanedbatelné (do 10 mmol za den). Distální část kolon je pod vlivem aldosteronu, kdy dochází
k reabsorpci Na+ a chloridů a vylučování K+ a bikarbonátu.
OSN-SZpůsob vylučování nebo
metabolismusOSN-E OSN-SAutorské poznámkyOSN-E
Antonín Jabor (2007)
|