| Abstrakt CK MB mass v plazmě je označením pro stanovení plazmatické hmotnostní
koncentrace CK MB pomocí specifických protilátek, takže předmětem stanovení je hmotnostní koncentrace proteinu, nikoli
jeho katalytická koncentrace. Na rozdíl od běžného principu stanovení katalytické koncentrace CK MB je stanovení
hmotnostní koncentrace CK MB mass v plazmě specifické právě pro izoenzym CK MB. Využíval se proto
k diagnostice akutních koronárních lézí myokardu, ale s nástupem myoglobinu a troponinů se význam tohoto
stanovení omezuje pouze na diagnostiku reinfarktu a stanovení velikosti infarktového ložiska.
Fyziologická variabilita Rozdíly jsou mezi pohlavími, připouštějí se rozdíly mezi
rasami.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci Koncentraci CK MB v krvi
zdravých osob ovlivňuje (analogicky jako u CK) především objem svalové hmoty a její aktivita. Fyziologické rozmezí CK
MB je proto rovněž poměrně široké, hodnoty v oblasti horní hranice referenčního rozmezí mohou být sice již
projevem poškození myokardu, stejně dobře však i odrazem rozsahu a aktivity kosterního svalstva. Řada autorů proto
udává referenční hodnoty, které s definovanou pravděpodobností vylučují patologické změny, diagnosticky
nespolehlivě hodnotitelnou oblast (šedou zónu) a hranici patologických hodnot (opět s definovanou
pravděpodobností). Tato skutečnost se významným způsobem promítala v posledních dvou desítiletích dvacátého
století (CK MB byl často označován jako „zlatý standard“ diagnostiky infarktu myokardu) do diagnostiky akutních
ischemických poškození myokardu: dostatečně rozsáhlé změny (obvyklé u transmurálního infarktu, v menší míře u
netransmurálního) se manifestovaly velmi často nepochybnými patologickými hodnotami CK MB s vzestupem za 3 - 4
hodiny po začátku onemocnění, kulminací kolem 24 - 36 hodiny a poklesem během 2 - 3 dnů. Rozsah vzestupu dobře
koreloval s rozsahem infarktu. Distribuce v organismu, obsah ve
tkáních CK se vyskytuje jako
mitochondriální a cytosolový enzym. CK MB se vyskytuje zejména v kosterním a srdečním svalu, v malém
množství v děloze během gravidity a v placentě. Podrobnosti jsou v dokumentu CK -
izoenzymy.
Biologický poločas V plazmě asi 12 hodin. Použití ve výpočtech a odvozených
parametrech Koncentraci v plazmě lze
využít pro stanovení velikosti infarktového ložiska. Použití pro klinické
účely V současnosti,
v kontextu s doporučením NACB/IFCC 1999
a redefinicí MI (2000) je vyšetřování CK MB (výlučně CK MB mass) považováno za nadbytečné.
Určitý význam může mít při diagnostice reinfarktu po 4 dnech po začátku prvního infarktu, je však v těchto
situacích nahraditelné vyšetřením myoglobinu. Zůstává dobrým prostředkem retrospektivního stanovení velikosti
infarktového ložiska. U nestabilní anginy pectoris (dříve se také používal název „intermediární“
syndrom) byly změny CK MB nekonstantní a menší; pro malá nekrotická ložiska a difúzní poškození myokardu
s nekrózou kardiomyocytů bylo vyšetřování málo diagnosticky citlivé. Výsledkem byla v určité míře
„příjemná“ klinická praxe, tj. relativně jednoduchá identifikace větších lézí myokardu; na druhé straně unikaly
diagnóze malé léze, o nichž dnes víme, že mají významný negativní prognostický význam a včas upozorňují na nutnost
rychlého léčebného zákroku s mimořádně přínosnými výsledky. Literatura
Encyklopedie laboratorní
diagnostiky pro klinickou praxi http://www.enclabmed.cz |