AbstraktOSN-E

C-reaktivní protein (CRP) je reaktantem akutní fáze, podílí se na přirozené imunitní odpovědi organismu. Patří do proteinové rodiny pentraxinů, jeho diskoidní struktura je tvořena pěti stejnými, nekovalentně vázanými, neglykosylovanými podjednotkami. V případě poškození organismu je při vypuknutí zánětlivé reakce produkován hepatocyty do krve. Podnětem k jeho syntéze je zvýšená hladina cytokinů, hlavně IL-6. Biologickou funkcí CRP je vazba na mnoho endogenních i exogenních ligandů. Jedná se o poškozené vlastní buňky a jejich produkty, které by mohly působit jako alergeny, z exogenních ligandů opsonizuje mikroorganismy. CRP tak umožní jejich rychlejší eliminaci z krve a tkání cestou aktivace komplementu a fagocytózy.

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

CRP patří do rodiny pentraxinů (= pentaxinů) - proteinů s diskoidním uspořádáním pěti nekovalentně vázaných podjednotek schopných vázat kalcium. Pentraxiny se nacházejí u všech obratlovců a většiny bezobratlých, struktura jejich peptidového řetězce je konzervována na C-terminálním konci. Jsou to prototypické proteiny akutní fáze se získanými novými N-terminálními doménami. CRP je homotetramer, není glykosylovaný, každá jeho podjednotka (r.m.h. přibližně 24 000) obsahuje 206 aminokyselin. Celková relativní molekulová hmotnost CRP je 118 000, při elektroforéze se pohybuje v beta2-frakci. V přítomnosti vápenatých iontů se váže na fosforylovaný cholin, který se nachází v mikrobiálních buněčných stěnách. Má vysokou afinitu k chromatinu - může interagovat s DNA, váže také některé polykationtové a polyaniontové proteiny rozpadlých buněk.

Objeven byl v roce 1930 Tilletem a Francesem, název C-reaktivní protein souvisí se schopností precipitovat C-polysacharid pneumokoků (Streptococcus pneumoniae).

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

CRP je proteinem akutní fáze, podílí se na přirozené imunitní reakci organismu. V případě akutní odpovědi organismu, vyvolané poškozením tkání, infekcí nebo dalším zánětlivým podnětem, je produkován jaterními buňkami do krve. Má jak rozpoznávací, tak efektorovou funkci. Předpokládá se, že specificky rozpoznává cizí patogeny i vlastní poškozené buňky a má tak schopnost vázat mnoho různých endogenních i exogenních ligandů, čímž dochází k jejich opsonizaci a následné eliminaci.

V přítomnosti vápenatých iontů váže endogenní produkty nekrotických a poškozených buněk, jako jsou např. DNA a histony nebo fragmenty buněčných membrán; na vlastní buněčné struktury se váže pouze pokud je normální lipidová dvojvrstva poškozena a dojde k odkrytí vnitřních fosfolipidů (k vazbě dochází přes fosforylovaný cholin). Mezi nejdůležitější exogenní ligandy patří fosforylovaný cholin v buněčných stěnách bakterií, plísní a parazitů. K této vazbě dochází, na rozdíl od vazby vlastních struktur, na živé, neporušené organismy.

Schopnost CRP vázat se na chromatin souvisí pravděpodobně s jednou z jeho největších fyziologických funkcí, a to odklízením chromatinu uvolněného mrtvými buňkami (vlastními i mikrobiálními) během akutního zánětlivého procesu. Zabraňuje tím vypuknutí alergické reakce, kdy uvolněné makromolekuly mohou působit jako antigeny.

Po navázání ligandu dokáže CRP aktivovat mnoho biologických systémů, s cílem eliminace ligandu:

·         aktivuje komplement; následkem je jednak fagocytóza komplexu CRP-ligand makrofágy přítomnými v krvi, tkáních i slezině (na povrchu komplexu zůstává navázaný fragment komplementu C3b, který je rozeznán makrofágy) a také vznik anafylatoxinů a chemotaxinů, které vedou k rozvoji zánětlivé reakce

·         váže se přímo na receptory fagocytů (vysoko- i nízkoafinitní); samotný CRP přítomný na membráně fagocytujících buněk pak váže své ligandy a umožní tak jejich fagocytózu

·         váže se na T a B lymfocyty; zvyšuje aktivitu NK buněk, může bránit stimulaci T-lymfocytů a uvolňování lymfokinů

·         v místě zánětu je štěpen proteázami neutrofilů; vzniklé fragmenty aktivují makrofágy a inhibují neutrofily

·         vazbou na rozpustné ligandy i na různé částice může docházet k jejich spojování a precipitaci ve tkáních

·         samostatné komplexy CRP-ligand jsou z cirkulace vychytávány makrofágy přítomnými ve slezině

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

Syntéza probíhá v hepatocytech, je indukována cytokiny (hlavně IL-6 a IL-1), které jsou produkované makrofágy při vypuknutí zánětlivé reakce. Během akutní fáze imunitní odpovědi může syntéza CRP v játrech tvořit až 20 % celkové proteosyntetické kapacity hepatocytů. Normální syntetická rychlost je 1 - 10 mg/den, během akutního zánětu se zvyšuje na více než 1 gram/den. Při absenci IL-6 syntetická rychlost klesá k normálu během 2 až 4 hodin. Extrahepatální syntéza neovlivňuje plazmatickou koncentraci CRP.

Během některých chronických zánětlivých stavů dochází někdy ke snížení syntézy CRP. K minimálnímu zvýšení produkce CRP může docházet dokonce i během některých aktivních zánětlivých onemocnění pojiva, což se vysvětluje poruchou produkce cytokinů makrofágy.

Gen kódující C-reaktivní protein (CRP, PTX1) se nachází na 1. chromozomu.

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

Z hepatocytů je sekretován do krve, kde se nachází volně rozpuštěný v plazmě (fyziologicky do 5 mg/l) a také na povrchu asi 4 % periferních lymfocytů. CRP neprochází placentární bariérou. V moči se nachází méně než 6 µg/l.

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

Je fagocytován spolu s opsonizovaným ligandem.

OSN-SBiologický poločasOSN-E

Biologický poločas cirkulujícího CRP je kolem 19 hodin, avšak pokud je vázán na ligandy může být jeho eliminace mnohem rychlejší. Poločas značeného exogenního CRP je 5 - 7 hodin.

OSN-SLiteraturaOSN-E

Thomas, L.: Clinical Laboratory Diagnostics: Use and Assessment of Clinical Laboratory Results. TH Books-Verl.-Ges., Frankfurt/Main, 1998. ISBN 3-9805215-4-0

Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80-7262-023-1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80-7184-971-5

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80-7184-649-3

ExPASy, PROSITE [online]. Swiss Institute of Bioinformatics, Ženeva, Release 32, srpen 2003 (cit. září 2003). Dostupné z URL http://us.expasy.org/prosite

Alpha Diagnostic International: Pentraxins and Neuronal Pentraxins Antibodies [online], San Antonio, 1996 (cit. září 2003). Dostupné z URL http://www.4adi.com/flr/ptxflr.html