Abstrakt

Foláty v séru jsou nezbytné kofaktory enzymů účastnících se různých metabolických procesů v buňkách (syntéza nukleových kyselin a mitochondriálních proteinů, metabolismus aminokyselin).

Z hlediska struktury jsou foláty tvořeny molekulou kyseliny pteroové na kterou je peptidovou vazbou navázán různý počet (1-7) zvyšků kyseliny glutamové.

Hlavními zdroji v potravě jsou zelené rostliny (špenát, brokolice, salát) a ovoce a dále játra, vejce a mléko. Syntéza probíhá i prostřednictvím bakterií střevní flóry. Denní potřeba kyseliny listové je 100-200 µg, v těhotenství a laktaci stoupá až na 900 µg/den.

Resorpce folátů probíhá v jejunu a ileu, v plazmě jsou transportovány ve vazbě na albumin, anebo volně a ukládány v játrech. Klíčovým mechanismem pro udržení plasmatické koncentrace je enterohepatální cirkulace folátů.

Kyselina listová  je v buňkách metabolizována na aktivní formu tetrahydrofolát (THF), reakce vyžaduje přítomnost aktivní formy B12- metylkobalaminu. THF je koenzymem při vazbě a přenosu jednouhlíkatých zbytků v organismu, je nevyhnutný pro zabezpečení dostupnosti purinových bazí a thymidinu pro syntézu DNA.

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

Indikace vyšetření

Diferenciální diagnostika megaloblastových anémií, kontrola substituce folátu v těhotenství a laktaci.

Vhodná indikace spolu s vyšetřením koncentrace vitaminu B12. Monitorace koncentrace při farmakoterapii (orální kontraceptiva, metotrexát, trimetoprim, sulfasalazin a některá antikonvulziva).

Role v metabolismu

Vitamin B12, respektive jeho aktivní forma v buňkách, je použit jako kofaktor pro řadu enzymů. Jedná se o methylmalonyl CoA mutázu, která katalyzuje transformaci mehylmalonát CoA na sukcinyl CoA (reakce je součástí beta oxidace mastných kyselin, kdy odštěpený lichý uhlíkový atom je navázán na kobalamin). V důsledku deficitu vitaminu B12 pak dochází k akumulaci MMA (methylmalonové kyseliny) v krvi. Další důležitou reakcí, na níž se podílí methylkobalamin je metylace homocysteinu na methionin. Jedná se o reakci, která je katalyzována methionin syntázou a k jejímuž průběhu je zapotřebí i folátu ve formě THF (tetrahydrofolátu). K metylaci většiny proteinů dochází po ribozomální transkripci, proto mají proteiny specifické reziduální methylenové zbytky, např. alkalický myelin, histony, myosin. Ve srovnání s nimi jiné ( cytosinové, guaninové zbytky v DNA, RNA) jsou methylovány specifickými methyltransferázami. Všechny methyltransferázy pak používají SAM ( S-adenosylmethionin) jako zdroj methylových skupin. SAM je syntetizován z ATP a methioninu S-adenosylmethionin syntázou. Výsledkem podpory metylačních reakcí je vznik SAH (S-adenosylhomocystein). SAH je potencionální inhibitor methyltransferáz. Celá kaskáda reakcí spojená s methionin syntázou a případným nedostatkem kobalaminu má ve svém důsledku dopad na poruchy v centrálním nervovém systému. Inhibice methionin syntázy, ke které dojde při deficitu methylkobalaminu, vede k akumulaci SAH. S narůstajícím SAH, nedostatečnou metylací proteinů, dochází k poškození CNS (centrálního nervového systému). Například chybějící metylace argininu v pozici 107 alkalického myelinu vede k destabilizaci bílkovin a rozvoji neuropatie. Nedostatek kobalaminu s následným deficitem v deoxyribonukleotidech vede k poruchám v hematopoéze. Deoxyribonukleotidy vznikají redukcí patřičných ribonukleotidů v pozici C2. Reakce je katalyzována ribonukleotid reduktázou, jejíž součástí jako kofaktor je 5´deoxyadenosylkobalamin. Ve tkáních s velkým metabolickým obratem, rychlou tvorbou buněk, jako je kostní dřen, dochází nejdříve k projevům deficitu deoxyribonukleotidů, poruše syntézy DNA. Projevem je pak neefektivní hematopoéza a porucha vyzrávání buněk. Dalším dopadem deficitu kobalaminu je vysoký HC (homocystein), který je nezávislým faktorem rozvoje aterosklerózy.

Deficit kyseliny listové může být důsledkem sníženého příjmu v potravě, častější je však porucha absorpce (onemocnění terminálního ilea, resekce).

Při chronickém etylismu je deficit folátů častý, alkohol inibuje enterohepatální cirkulaci.

Snížená dostupnost folátu vzniká při podávání spasmolytik, orálních kontraceptiv, metotrexátu, trimetoprimu, sulfasalazinu a některých antikonvulziv a je podkladem nežádoucích účinků (anémie, dyspepsie, stomatitida atd.).

Megaloblastová anémie je důsledkem porušené syntézy DNA (nedostatek thymidinu a purinových bazí) při vyzrávání erytrocytů. Projevuje se přibližně po 6 měsících po vyloučení folátů ze stravy a může být provázena leukopenií, trombocytopenií, glositidou a infekcemi orální sliznice.

Při hypovitminóze B12 je nedochází k přeměně folátů na aktivní formu tetrahydrofolát.

V těhotenství je nutné kyselinu listovou substituovat medikamentózně, relativní deficit vede k poruše vývoje neurální trubice.

Zdroje informací

L.Thomas et al.: Clinical Laboratory Diagnostics, TH Books, 1998.

B. Matouš et al.: Základy lékařské chemie a biochemie, Galén, 2010

Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi www.enclabmed.cz.