Anti-HAV IgG v séru

Anti-HAV IgG (S; arb. konc. [arb.j.] CMIA)

Synonyma:

Protilátky IgG proti viru hepatitidy A

Zkratka:

S_HAVG

Lokální kód:

4017

Kód NČLP:

16517

Kód VZP rutina:

Kód VZP statim:

Princip stanovení:

CMIA - Chemiluminiscence s využitím mikročástic

Odebíraný materiál:

Krev

Odběr do:

Plast, gel +/-, aktivátor srážení

Odebírané množství:

3 ml

Dostupnost rutinní:

Jednou týdně - při dostatečném počtu vzorků.

Odezva:

Odpoledne v den zpracování.

Dostupnost statim:

Jen po předchozí domluvě

Odezva:

Poznámka k dostupnosti a odezvě:

Pokyny k preanalytické úpravě vzorků:

Zmrazené vzorky musejí být po rozpuštění důkladně promíchány a znovu důkladně promíchány před použitím.

Pokyny k transportu:

Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Pokyny k odběru vzorku:

Pro kadaverózní vzorky nebo vzorky tělních tekutin jiných než lidské sérum nebo plazma nebyla funkčnost testu stanovena. Zabránit hemolýze. Nezpracovávat chylózní vzorky.

Stabilita vzorku (dle výrobce):

Stabilita při 20-25°C:

Stabilita při 4-8°C:

14 Den

Stabilita při -20°C:

Stabilita při -70°C:

Poznámka ke stabilitě:

Lze mrazit. Zabraňte opakovanému zmrazování a rozmrazování vzorků. Výrobce neudává stabilitu při 18-26°C a -20°C. Stabilita při 2-8°C platí pro separované i neseparované vzorky.

Referenční rozmezí:

Doplňující klinické informace:

Výsledky jsou vydávány v jednotkách S/CO se slovním hodnocením:
Vzorky s hodnotami S/CO menší než 1,0 jsou považovány za negativní.
Vzorky s hodnotami S/CO větší než 1,0 jsou považovány za reaktivní.

Autorské poznámky:

Vzorky od pacientů, kterým byly z diagnostických nebo terapeutických důvodů aplikovány preparáty obsahující myší monoklonalní protilátky, mohou obsahovat lidské anti-myší protilátky (HAMA - Human Anti-Mouse Antibodies). Vzorky obsahující HAMA mohou při testování metodami, které využívají myší monoklonální protilátky, poskytovat anomální hodnoty. Heterofilní protilátky v lidském séru mohou reagovat s imunoglobuliny obsaženými v reagenciích, čímž způsobují interferenci v imunoanalýzách in vitro. Vzorky od pacientů, kteří jsou běžně vystaveni kontaktu se zvířaty nebo s produkty ze zvířecího séra, mohou být k teto interferenci náchylné a mohou u nich být naměřeny anomální hodnoty (zdroj: příbalový leták výrobce).

Další informace:

Abstrakt

Virus hepatitidy A (HAV) je RNA virus o průměru 27 nm, patřící do čeledi Picornaviridae (Enterovirus 72). Infekce se většině případů děje fekálně-orálním přenosem, inkubační doba je 15 - 45 dnů. Během inkubační doby je virus prokazatelný ve stolici a 14 dní před nástupem klinických příznaků i v krvi pacienta. Předpokládá se, že virus se nejprve replikuje v trávicím traktu a pak proniká k jaterním buňkám, kde se množí v cytoplazmě hepatocytů. Replikace je provázena vakuolizací a degenerací infikovaných buněk a difúzní zánětlivou reakcí. Chronická hepatitida A s perzistencí viru v organizmu dosud nebyla popsána. Existuje však i netypický protrahovaný průběh.

Laboratorní diagnostika HAV infekce se děje průkazem:

1) hepatitis A-antigenu (HAAg) ve stolici nebo jaterní tkáni. Je tak možno též rozpoznat kontaktem infikované osoby ještě před klinickými projevy onemocnění. Vylučování viru svědčí o infekciozitě pacienta. Pozitivita se objevuje 1 - 2 týdny po začátku infekce a může trvat velmi krátce. Při začátku klinických projevů bývá pozitivita testu už jen u 50 % případů.

2) hepatitis A protilátky-IgM (anti-HAV-IgM) v séru je časným a dostupným testem pro diagnózu hepatitidy A. Vzestup protilátek začíná 4 týdny po infekci, vrchol tvorby protilátek je mezi 21. až 30. dnem onemocnění, přičemž pozitivita přetrvává 2 - 4 měsíce. Asi u 10 – 14 % pacientů přetrvává 6 - 7 měsíců. Byly pozorovány i relapsy VHA, především u protrahovaných případů.

Koncentrace anti-HAV IgG rovněž rychle stoupá a ve dvou třetinách případů dosahuje maxima kolem 80. dne onemocnění; pozitivita anti-HAV IgG přetrvává dlouho, mnohdy celoživotně.

Literatura

Encyklopedie laboratorní diagnostiky pro klinickou praxi http://www.enclabmed.cz