Klíšťata jsou letos podle mnoha zpráv z médií aktivnější než v předchozích letech. Odborníci to vysvětlují především mírnou zimou, vyšší vlhkostí a rychlým nástupem jara, což jsou podmínky, které klíšťatům mimořádně svědčí. Výsledkem je, že se s nimi lidé setkávají už velmi brzy na jaře a ve větším množství, než bývalo obvyklé.
S rostoucí aktivitou klíšťat roste i zájem veřejnosti o to, jaké nemoci mohou přenášet. Nejčastěji jde o lymeskou boreliózu, která je v České republice dlouhodobě nejrozšířenější infekcí spojenou s přisátím klíštěte. Druhou známou nemocí je klíšťová encefalitida, proti které existuje očkování. Proti borelióze však očkování zatím nemáme, a proto je dobré vědět, jak se projevuje, kdy vyhledat lékaře a jak jí předcházet.
Lymeská borrelióza je v České republice nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty. Původcem je spirálovitá bakterie rodu Borrelia. Nákazu mohou přenášet nejen dospělá klíšťata, ale i jejich drobné nymfy, které člověk snadno přehlédne.
Sezónnost onemocnění souvisí s aktivitou klíšťat — ta začíná obvykle v březnu a končí v listopadu. V české přírodě je dlouhodobě infikováno přibližně 10–20 % klíšťat. V posledních letech se v ČR eviduje 3–5 tisíc případů ročně, přičemž rekordní byl rok 2025 s 11 386 hlášenými případy (pravděpodobně v souvislosti se zavedením nového elektronického hlášení).
Jak se borelióza projevuje
Průběh lymeské boreliózy se dělí do tří stadií. Dvě z nich jsou časná (v prvních týdnech a měsících), třetí je pozdní a může se objevit až po letech.
1) Časné lokalizované stadium – erythema migrans
Nejčastějším a typickým projevem je erythema migrans — červená skvrna v místě přisátí klíštěte, která se objevuje obvykle 7–14 dní po nákaze. Pro jistou diagnózu by měla mít více než 5 cm, trvat alespoň 3 dny a být ostře ohraničená, s typickým šířením do stran a centrálním výbledem. Skvrna nebolí, někdy lehce svědí a během léčby mizí.
Je důležité odlišit ji od běžné kožní reakce na přisátí klíštěte — ta vzniká během prvních dvou dnů, je menší (do 3–5 cm), často svědí, může vystupovat nad kůži a nemá centrální výbled. Sama během několika dnů vymizí.
2) Časné diseminované stadium
V této fázi se mohou objevit příznaky postižení nervového systému — například zánět mozkových blan nebo zánět lícního nervu. Postiženo může být také srdce nebo oko.
3) Pozdní stadium
Pozdní borelióza se může projevit zánětem kloubů, nejčastěji kolenního. Neléčený zánět může přejít do chronické formy. Chronicky může být postižena také kůže nebo nervový systém (pozdní neuroborrelióza).
Dobrou zprávou je, že lymeská borelióza nevede k úmrtí a mnoho nákaz probíhá zcela bez příznaků.
Léčba
Léčba spočívá v podání antibiotik, která urychlí ústup příznaků a snižují riziko přetrvávání borrelií v organismu. Některé projevy pozdní boreliózy mohou přetrvávat i po dokončení antibiotické léčby — to je známý a popsaný jev.
Prevence: jak snížit riziko nákazy
Nejúčinnější prevencí je zabránit přisátí klíštěte:
- používat repelenty,
- volit vhodné oblečení a obuv při pobytu v přírodě,
- po návratu domů prohlédnout celé tělo,
- přisáté klíště co nejdříve odstranit.
K nákaze obvykle dochází tehdy, pokud je infikované klíště přisáté déle než 24 hodin.
Co dělat po odstranění klíštěte
Po vytažení klíštěte není nutné lékařské vyšetření. Stačí po dobu 30 dnů sledovat místo přisátí a v případě kožních změn nebo nových zdravotních potíží vyhledat lékaře.
Není přínosné ani testovat klíště na přítomnost borrelií — výsledek neříká nic o tom, zda došlo k přenosu.
Očkování
Vakcína pro člověka zatím není dostupná, ale nová očkovací látka je v pokročilé fázi testování.